Letenky do Kyjeva
U této letenky do Kyjeva je snížený poplatek o 250 Kc. Sleva je již odectena od celkové ceny letenky do Kyjeva a cena je již uvedena se slevou.
Letenky do Kyjeva patrí mezi nejprodávenejší letenky v zemi. Jejich výhodou je nízká cena a velký výber leteckých spolecností. Pro zakoupení letenky do Kyjeva prosíme, vyplnte formulár na této stránce.
Pokud je letenka do Kyjeva uvedena mezi akcními letenkami, mužete využít slevy nejen od nás, ale i od leteckých spolecností.
K cene letenky do Kyjeva už nebude pripocítán žádný další poplatek (napr. palivový poplatek ci fícko apod.). Dekujeme za zakoupení letenky do Kyjeva.
Kyjev
Kyjev (ukrajinsky ????, Kyjiv, ['k?ji?]) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti. Město leží na řece Dněpr v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km2 a čítá 2 718 100[1] obyvatel (2007), včetně aglomerace pak přes 3 miliony obyvatel. Kyjev je kulturní a hospodářské centrum země, dopravní křižovatka a centrum elektrotechnického průmyslu. Díky své starobylosti bývá nazýván „matkou ruských měst“.
První osídlení území dnešního Kyjeva pochází z přelomu 5. a 6. století, z této doby je doložena keramika typu Korčak a byzantské mince. Z 6. a 7. století jsou doloženy dřevěné stavby, ale přes strategickou polohu žádné hradiště. Osídlení se soustředilo do oblasti Zámkové hory, Dětinek a Starokyjevské hory. O počátcích Kyjeva mluví také pověst uváděná na přelomu 6. a 7. století arménským historikem Zenobem Glakem a na počátku 12. století v ruské Pověsti dávných let. Týká se bratrů Kyje, Ščeka a Choriva, doprovázené sestrou jménem Lybeď z kmene Poljanů. Každý z nich se usídlil na jednom pahorku, které pojmenovali Boričev, Ščekovina, Chorevica a celé město pak pojmenovali po nejstarším Kyjev. V roce 866 podle Pověsti nebo v roce 860 podle byzantských pramenů Kyjev ovládli varjagští bojovníci Askold a Dir a vládli zde až do roku 882 kdy zahynuli v boji s jiným varjagem, novgorodským knížetem Olegem. Tento rok se považuje za počátek Kyjevské Rusi.
V 9. století se už Kyjev stal opevněným hospodářským a politickým centrem oblasti, které bylo ve styku s Byzantskou říší. Z této doby také pochází nálezy tří hradišť, na svahu Starokyjevské hory, na Zámkové hoře a na Lysé hoře. Na konci 10. století kdy kníže Vladimír I. přijal křesťanství dochází k dalšímu rozvoji Kyjeva. V období mezi lety 989-996 vznikl tzv. desátkový kastel, nejspíše na místě předchozí pohanské svatyně a Vladimírův syn, Jaroslav Moudrý přestavěl knížecí sídlo po byzantském vzoru, postavil Zlatou bránu a katedrálu sv. Sofie. Kyjev této doby měl mohutné opevnění a několik kostelů, klášterů a šlechtických dvorců. Řemesla a obchod se soustředili v podhradí zvaném Podol, které bylo později také opevněno. Mimo město byla významný především klášter Kyjevskopečerská lávra založený v polovině 11. století.
Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha na nejjižnější hranici státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s Byzancí, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřil Vladimir. Roku 1157 dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij, přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn Andrej Bogoljubskij však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za konec kyjevského státu.
Informace na našich stránkách byly převzaty z následujících zdrojů:
- Kniha PRÁCE V ZAHRANIČÍ, Autor: Tomáš Kadlec a kol.
- Standard ISVS 012 v legislativním rámci stanoveném Usnesením vlády č. 875/2000 a Zákonem 106/1999 Sb.
- Volně přístupné informace na českých internetových serverech
- Překlady volně přístupných informací na zahraničních internetových serverech